Reklama
 
Blog | Jakub Janda

Přední finančník odhaluje genetické vady Eura

David Marsh ve své knize Euro. Boj o osud nové globální měny zkoumá genetické příčiny současné krize a poukazuje na naivitu jeho tvůrců. 

Knihu britského analytika, novináře a finančníka si stojí za to vzít pod oči minimálně ze dvou důvodů. Zaprvé, autor přináší komplexní řemeslnou práci vzniklou na podkladu skoro stovky rozhovorů s lidmi, kteří ve sféře velkého finančnictví skutečně rozhodují. Proto patří do ruky jak studentům ekonomie a politologie jako základní materiál, tak expertům v oboru jako osvěžující náhled do myslí tvůrců a vůdců projektu jednotné evropské měny.


Reklama

Zadruhé, téma euro může být pekelně nudné jako každá první učebnice, avšak Marsh se nejenom díky praxi ve Financial Times do dějinných esejů pokládá a jeho poutavé vyprávění je příjemnou alternativou ke standardním sušším a deskriptivním textům.


Hutná publikace byla z anglického originálu přeložena brněnským vydavatelstvím Centra pro studium demokracie a kultury za přispění Lidových novin a europoslance za ODS Hynka Fajmona, což poodhaluje její profilaci – kniha zejména ve své názorové  spadá do názorového proudu eurorealismu či euroskepticismu, dle úhlu pohledu čtenáře.  Překládaný titul je v orginále již druhým vydáním sepsaným v roce 2011, takže se poslední třetina publikace dotýká mnoha aspektů eurokrize v její plné kráse.

 


Plastický obraz dějin Eura


Cílem knihy s 456 stranami textu bez příloh a 85 stranami poznámek a vysvětlivek v měkké vazbě je „zmapovat složité řečiště všech přítoků, které vyústily ve společnou evropskou měnu“, což se autorovi beze zbytku daří.  Britský analytik vtiskl knize neobvyklý formát – po tučnější úvodní úvaze o aktuální situaci v eurozóně se v osmi uzavřených a samostatných kapitolách věnuje Euru jako fenoménu. Historické eseje jsou plné barvitých, leč nepřeplácaných popisů a osobních citací, což z nich dělá nezávislé útvary poskládané do jedné knihy.


Tok děje se po historickém exkurzu (kapitola Krev a zlato) užívání zlatého standardu chronologicky dostává až ke druhé světové válce, dále se Brit věnuje zárodku evropské integrace (V epicentru). Elegantní a značně konkrétní prohlídku dějinných procesů ekonomický novinář zaměřuje nejen na suchá fakta, ale zejména na názorové proudy, jejichž interakce tvořila dnes již historickou realitu.



První polovinu knihy lze označit též za krátký exkurz do historie evropského centrálního bankéřství, při nichž se čtenář dozvídá o vztazích německé a nizozemské centrální banky k inflaci či sporu o zlaté rezervy Banque de France při pohledu zpět na německou okupaci. 


Tyto faktory ovlivňují rozhodování velkých národních institucí dodnes, proto je zajímavé přečíst si jejich vysvětlení insidery. Klíčovou kapitolou je třetí dějství (Tyranie marky), kdy se David Marsh dívá dovnitř německého hospodářského zázraku – autor napsal několik knih z útrob Bundesbank a jeho vhled do myšlení klíčových postav německé politiky a finančnictví detailně čtenáři poodhaluje ideologický zárodek Eura.

 


Zlaté devadesátky a bolestivé milénium


Čtvrtá (Dějinná zkouška) i pátá kapitola (Tlakové vlny)rozpracovávají rozsáhlé vyjednávací procesy mezi Němci a Francouzi v osmdesátých a devadesátých letech. Kdo chce zasvěceně hovořit o dnešním nastavení eurozóny, měl by znát právě sérii výpovědí tvůrců této měnové unie, kterou autor zhruba uprostřed knihy předkládá.  Jak autor poukazuje, náznaky nutného směřování společenství k politické unii lze nalézt ve Wernerově (1970) i Delorsově (1989) zprávě, když bouřilé debaty mezi názorovými proudy eurofederalistů a euroskeptiků mapuje.


Poslední tři kapitoly již nejsou historickým vysvětlujícím esejem, ale autorovou interpretací a názorem na průběh a (snahy o) řešení dluhové krize v evropském prostoru. Marsh zastává názor, že se Velké Británii vyplatilo vystoupit z projektu jednotné měny a ve světle tohoto názoru dále argumentuje, že umělé držení nekonkurenceschopných států v eurozóně jen prodlužuje agónii.


Dnes již klasický argument užívaný v dluhové patálii s Řeckem a dalšími jižními státy uslyšíme i z úst německého kancléře a duchovního otce Eura Helmuta Schmidta – ten označil za největší problém otevřenost klubu – prostě jsme zvali každého. Hlavní nosnou myšlenkou knihy je snaha o popsání anatomie genetické vady, kterou tvůrci euru dali do vínku.


Po pečlivém a nezaujatém řečtění díla tak získáme mnohem větší porozumění (kritici by řekli pochopení) historického vývoje, který vedl až k dnešnímu stavu Řecka a dalších zadlužených a nekonkurensechopných států. Pokud si knihu přečte člověk bez ideologických předsudků, současné konání unijních elit při eurokrizi mu přestane evokovat ťukání na čelo, ale porozumí, že kroky unijních či německých orgánů jsou jen logickým pokračováním jedné myšlenkové školy.

 

 


Tři klíčové teze


Marshova kniha je fascinujícími puzzlemi názorů předních osobností a teoretických znalostí s reálným vývojem – splynutí ekonomické novinařiny s reálnou prací v londýnském City je ideálním profilem pro pohled zevnitř sepsaný údernými slovními obraty. Britský konzervativně profilovaný analytik ve své knize přináší tři silné myšlenky, podpořené téměř pěti sty stranami pečlivě poskládaných informací:


Zaprvé, Euro jako projekt neposloužilo ke smazání neshod mezi státy, naopak aktuálně rozdmýchává ještě více rozporů, zakořeněné v historických křivdách a nerovnostech mezi dlužníky a věřiteli.


Zadruhé, autor tvrdí, že Euro je od počátku nastaveno špatně, protože politici ani centrální bankéři žili v iluzi – když se v dávné minulosti upravovaly úrokové sazby, bylo to vysvětlováno jako znak dobrého vývoje. Politika se od roku 2009 stala v evropském prostoru divadlem pro trhy, aby ještě chvíli nakupovali státní dluhopisy zadlužených států.


Zatřetí, Euro jako projekt nezanikne, protože do něj bylo vloženo ohromné množství ekonomického a zejména politického kapitálu. Evropští politici tak půjdou až na krev a společnou měnu naživu udrží za každou cenu. Lze konstatovat, že vývoj od počátku krize až do léta 2012 Marshovým argumentům dává zapravdu.

 

Oněch 92 osobních rozhovorů s členy převážně evropských ekonomických a politických elit principiálně odlišuje dílo britského publicisty od jiných publikací – díky této baterii prvotřídních informací David Marsh vykresluje ucelený obrázek. Jednotlivá obecně známá fakta z učebnic dějepisu jsou nahlížena vždy z několika dalších úhlů pohledu, většinou dle jednotlivých národních aktérů, jejichž slova autor interpretuje do citelně komplexní mozaiky.


Díky preciznímu vysvětlení zejména německé a francouzské pozice k jednotlivým finančním nástrojům a institucionálním přístupům nabízí Marsh jako finančník – novinář stravitelné čtení, které na rozdíl od jiných knih obdobného zaměření nenutí čtenáře – neekonoma – strávit více času nad ekonomickým slovníkem než nad samotnou publikací.

 

David Marsh, Euro. Boj o osud nové globální měny, vydalo Centrum pro studium demokracie a kultury, Brno 2012, 2. vydání,  ISBN: 978-80-7325-277-9 

 

V originále „The Euro. The Battle for the New Global Currency“ (2011) 

 

Psáno pro Respekt.cz