Nelichotivý stav na tuzemské politické scéně, doprovázený úpadkem politické kultury, vyvolává nechuť veřejnosti. Karel Janeček, zakladatel Nadačního fondu proti korupci a podnikatel, se na věc dívá jinak – přichází s návrhem upraveného většinového volebního systému, který považuje za recept na současné problémy. „Jde o unikání systém, se kterým nikdo nepřišel dříve, protože demokracie nikdy nebyla v tak hluboké krizi hodnot, jako dnes“, vysvětloval Janeček.
V rámci cyklu Debaty o českých zájmech, který pořádá think-tank Evropské hodnoty, diskutovali dva obhájci změny na většinový volební systém – Karel Janeček a Roman Chytilek, proti transformaci vystoupili Anna Matušková a Petr Sokol. Debata se uskutečnila 26. 9. 2012 na Institutu ekonomických studií FSV UK v Praze.
Inovativní návrh Karla Janečka
Než představíme názory a argumenty vystupujících odborníků, je třeba podrobněji popsat Janečkův návrh. Vychází z tradičního většinového systému, kterým se volí třeba do Senátu nebo do Kongresu ve Spojených státech. Přichází se zavedením 81 obvodů – identických s těmi senátními – i pro volby do dolní komory. Z každého obvodu by vzešli dva zastupitelé s největším počtem hlasů. Největší změna má zasáhnout samotné hlasování.
Volič by nově nedisponoval pouze jedním hlasem, nýbrž hned třemi; dvěma pozitivními a jedním negativním. Hlasy by se jednoduše odečítaly. O smyslu zavádění negativního hlasu se svedla největší bitva, o tom ale později. Vedle oficiálních kandidátů, na kandidátkách stran, které by zřejmě byly pouze dvě, návrh počítá také s nezávislými kandidáty. Umožnit jejich kandidaturu by měla zejména restrikce politické reklamy. Odvážnou částí návrhu je zavedení možnosti odvolat poslance. Potud tedy fakta, sloužící jako podklad k věcné diskuzi. Nyní se podívejme, co jednomu po druhém říkají experti.
Krize systému a krize hodnot
Roman Chytilek, přední odborník na volební systémy, zdůrazňuje, že většinový systém obecně má potenciál eliminovat příčiny nespokojenosti, které
generuje systém současný. „V České republice není pro zavedené strany typu ODS nebo ČSSD možnost volby ani hodně vyhrát, ani prohrát. Neexistence tohoto rizika demotivuje politiky dělat politiku skutečně pro lidi. Relativní pocit bezpečí namísto toho podporuje honbu za vlastními zájmy.“ Důkazy pro jeho tvrzení lze nalézt na české politické scéně relativně snadno.
Velká naděje tak byly vkládány do nových, nezavedených stran, které místo v Poslanecké sněmovně nemají jisté a měly by tak stát za svými voliči. Strana zelených, o věcech veřejných nemluvě, však důvěru nenaplnily, „motivace se zkrátka ihned po zvolení vytratila“, doplnil Chytilek a dodal: „v zemích s většinovým volebním systémem vede i malá změna nálad mezi voliči k citelným dopadům na politickou stanu.“ Historické i současné příklady prokázaly pravdu Chytilkova tvrzení; nepodaří-li se stranám v takovém systému udržet voliče, dostává se do značných problémů.
„Jenže krizi nevyřeší většinový volební systém. Její příčinou je krize hodnot, nefunkčnost systému je toho následkem“, myslí si Anna Matušková, politoložka a zástupkyně think-tanku Evropské hodnoty v této debatě. Politolog Petr Sokol, stojící na stejné straně názorové barikády, k tomu dodává: „Nespokojenost s politikou je součástí demokracie. Politická krize vypadá jinak, než je tomu dnes v ČR, kde máme fungující vládu, politické strany, lidé zde neplní ulice“. Na příkladu Španělska nebo Řecka lze vidět, že problémy na politické scéně mohou mít i vážnější podobu než je tomu dnes. Ačkoliv si ani jeden ze čtyř řečníků rozhodně nemyslel, že by v ČR bylo vše v pořádku, Petr Sokol zásadně nesouhlasil s Janečkovým označením poslanců za zlojedy.
Možnost volit pro i proti
Jak stojí výše v textu, největší neshoda panovala nad zásadní inovací návrhu Karla Janečka, zavedením negativního hlasu. „Možnost udělit mínusový hlas je klíčová. V kombinaci s dvěma pozitivními v sobě spojuje zásadní klady. Možnost volit hned dvakrát snižuje výlučnost voleb, zatímco negativní hlas slouží jako pojistka proti populismu a extremismu.“ vysvětluje autor návrhu. V praxi by tedy každý volič volil hned třikrát. Negativní hlas by udělil kandidátovi, jehož se nejvíce bojí, nebo s nímž nejméně souhlasí. Existují ovšem obavy o zneužitelnosti takového systému.
Tu označil Sokol přímo za „zlo celého návrhu“ a dodal: „zápornými hlasy se znegují ty pozitivní pro zajímavé – a tím pádem výrazné – kandidáty. Zbydou pak jen šedí a nezajímavý, jenž sice nikomu nevadí, ale nikoho nenadchnou.“ Cílem voleb a změny by samozřejmě mělo být pomoci do vysoké politiky kvalitním kandidátům, kteří mají co nabídnout. Zatímco Petr Sokol v navrhované změně nevidí cestu, Janeček pokračuje: „Místo plného pořadí budou existovat jen první dvě místa a poslední místo, tím nejlépe reflektujeme veřejné mínění.“
Podle předpokladů by se tak strany mohly snadněji zbavovat nekvalitních kandidátů a postupně projít jakousi přirozenou obměnou. Z volby by tak pravděpodobně vzešel kompromisní kandidát. „Není to ale jen o politicích, důležitá je zodpovědnost voličů“, upozorňuje Matušková v obavách ze správnosti zavedení negativního hlasu.
Poslední zásadní komponentou nového systému volby do Poslanecké sněmovny by měl být zákaz politické reklamy nad rámec materiálů, vydávaných samotnou stranou. „Tím by dosáhnul omezení populismu a zvýšení transparentnosti“, je přesvědčen Janeček. „Pomůže jen konzultantským společnostem“, obává se expertka na politický marketing Anna Matušková. Omezení reklamy by velmi pravděpodobně nutilo strany hledat jiné cesty, jak informovat své potenciální voliče. „Náklady se z billboardů přesunou do nakladatelství a časopisů, kde reklama bude skrytá“, myslí si Sokol.
Všichni řečníci se shodli, že systém potřebuje změnu, její ideální podoba ovšem zůstala otevřená. „Většinový systém bude generovat dvě monolitické, uzavřené strany. Změna nemůže být zavedena shora, musí přijít od lidí. Je důležité dostat do politiky dobré lidi a zároveň zefektivnit nefunkční byrokratický systém“, uzavřela debatu Matušková.
Filip Tuček
Think-tank Evropské hodnoty
—
Další DEBATA O ČESKÝCH ZÁJMECH se bude konat ve čtvrtek 11. října od 18:00 na Institutu ekonomických studií FSV UK, Opletalova 26.
O tezi „Zájmem ČR je, aby se na rozšíření Jaderné elektrárny Temelín nepodílely ruské firmy“ budou diskutovat (PRO) poradce premiéra pro zahraniční politiku Roman Joch, redaktor týdeníku Respekt Ondřej Kundra, oponovat jim budou stínový ministr financí za ČSSD Jan Mládek a analytik Ondřej Šlechta.
Více ve facebookovém eventu ZDE a na webu www.EvropskeHodnoty.cz