Reklama
 
Blog | Jakub Janda

Janečkův frontální útok naivitou

Karel Janeček již přes půl roku všude hlásá argumenty o svém superskvělém návrhu na změnu volebního systému. Kdykoliv se potká s poučeným oponentem, zůstává u argumentů typu "kvalita", "dobro", "demokratičnost" a absolutní "spravedlnost".

Tento text nemá sloužit ke kritice osoby Karla Janečka, ani jeho Fondu či snahy o hodnotovou obrodu Pozitivní evoluce. Osobně si velmi vážím všech lidí, kteří chtějí kultivovat český veřejný prostor. Nemohu však než nemlčet o několika základních faktech, o kterých se v souvislosti s jím prosazovanou změnou volebního systému  (moc) nehovoří. Navazuji na mou krátkou glosu, v níž jsem popsal Janečkovu strategii pro masovou manipulaci.

1. Karel Janeček chce zničit politické strany.

 

Reklama

Přestože vyhlašuje, že mu jde jen o vyštípání takzvaných zlojedů, jeho hlavní motivací je eliminace zavedených politických stran, které prý ztělesňují zlo. Protikorupční aktivita tak nasedá na vlnu zahájenou tažením Věcí veřejných proti dinosaurům, Andrejem Babišem a dalšími hnutími tvářící se jako anarchistické (Holešovská výzva či různé platformy schovávající se za odbory), jejichž hlavním cílem je plošné ničení celé současné politické reprezentace..

 

2. Pomsta politikům jako lákadlo.


Páteční Janečkovo vysvětlování v Lucerně dokonale ukázalo cukřík, kterým chce aktivista lákat masy. Právě možnost vyškrtat („dát mínusový hlas“) svého ne-oblíbence se jeví jako zásadní motivátor, který Janeček chce dát davům jako nástroj pro vyjádření všelidové frustrace. Matematik argumentuje tím, že občané zničí špatné politiky. Předvolební hospodské debaty by se tudíž stočily do otázky – „koho vyškrtneš?“. To není moc pozitivní evoluce.

 

Možnost likvidace protikandidátů by též změnila všechny volební kampaně, kdy by v Janečkem prosazovaném malém volebním obvodu bylo primárním cílem zacílit nenávist nerozhodnutých voličů ve středu spektra proti lídrovi protistrany. Česká sněmovna by tak v důsledku byla plna béčkových kandidátů, které jednotlivé strany cíleně nedali do čela svých kandidátek, protože tam prostě nepatří.

 

Janeček tvrdí, že mínusový hlas vyškrtá populisty a extremisty. Odpovím otázkou. Proč Jana Bobošíková získává na severu Čech rekordní počty preferečních hlasů, přestože je snad všemi politology považována za čistou populistku? A co Tomio Okamura, a případně Andrej Babiš? Takovýchto štváčů davu proti politické reprezenatci bude čím dál více.

Kdekoliv se Karel Janeček potká s oponentem, jeho naivní návrhy se rozpadají pod klidnou protiváhou poučených argumentů:



 

 

3. Změna volebního systému lepší kandidáty nepřinese.

 

„Lepší volební systém přivede lepší kandidáty“ – tak zhruba zní průvodní argumentace. Jenže, proč? Výtečný text Zdeňka Kudrny přesně popisuje, jak dvě dekády česká veřejnost nadějně a naivně očekává příchod lepších politiků. Nepřijdou. Změna volebního systému sama o sobě nepřivede elity země zpět do správy věcí veřejných, jelikož jim nepřinese jedinou motivaci, rozhodně nezprůhlední politiku.

 

Návrh prý přinese „přímou zodpovědnost zvoleného zastupitele svým voličům, protože budou voleni v malém obvodu“. To je sice hezká myšlenka, ale jak vidíme u Senátu, nefunguje. Senátoři u nás nejsou téměř nijak spojeni se svými okrsky, byť do nich jezdí, velmi zřídka je senátorská práce definována činností v okrusku.

 

Navíc, skutečně chceme mít Poslaneckou sněmovnu plnou regionálních politiků, kteří by autenticky reprezentovali stotisícové mikroregiony a ne celý stát? Na případě (byť jinak hybridního) europarlamentu vidíme, jak místní (národní) mandáty převažující nad celocelkovými (celá EU, respektive stát v Janečkově návrhu) ukazují neexistenci společných zájmů celku. Zákonodárné těleso se pak přestává chovat jako parlament celku, ale spíše jako bitevní pole pro parciální zájmy ve zjevný neprospěch celku.

 

4. Vědecké pseudozdůvodnění.

 

Dle dostupných informací Karel Janeček požádal Mezinárodní politologický ústav Masarykovy univerzity o vymodelování návrhu na vzorku studentů. V páteční Lucerně iniciátor zaštiťoval svůj volební systém experimentem na 109 (!) studentech. Vítězoslavně zmínil že 80% respondentů považovalo jeho model za dobrý. Názor 87 studentů univerzity má posloužit jako dostatečné vědecké zdůvodnění pro takto důležité téma. Opravdu?

 

Jelikož davy potřebují mít záštitu moudrých a matematická genialita Karla Janečka se k volebnímu systému vůbec nevztahuje, vytáhl filantrop z rukávu Katedru politologie Masarykovy univerzity, která experiment zrealizovala. Pevně věřím, že se brněnští politologové ozvou, vstoupí do debaty naplno a nenechají své jméno vláčet po ulicích, kdy je experiment malého rázu Janečkem interpretován v zájmu účelu jako dostatečné ověření autority pro celospolečenskou změnu. 

 

Na závěr nevynechám autorův ústřel, kdy prohlásil, že jeho volební systém je dobrý, protože „díky němu ubude komunistů“. Byť osobně mám ke všemu rudému averzi, nelze přeci přestavovat volební systém s tím, aby poškodil jednu (byť subjektivně sebeošklivější) stranu.

 

Janečkova iniciativa jistě rozvíří stojaté vody debaty o volebním systému, který skutečně potřebuje reformu. Upínat se na ní jako na všespásnou, je však naivní. Proto je třeba skutečně diskutovat, nejen mluvit o „dobru a zlojedech“.

 

 

P. S. Doporučuji shlédnout záznam debaty Karla Janečka s politology, kterou pořádal think-tank Evropské hodnoty.

 

A nejvíce mně baví Janečkova slova typu „já to mám promyšlené“, „já to mám vypočítané“, „mám na to model“, „bude to prostě demokratičtější„… Aniž by předložil jakékoliv argumenty.

 

 

Psáno pro Respekt.cz. Článek vyjadřuje názor autora, nikoliv žádné organizace.